Želejuve - Muži A - MYSLIBOŘICE - ŽELETAVA 2:5 (1:1)
Jdi na obsah Jdi na menu
 


MYSLIBOŘICE - ŽELETAVA 2:5 (1:1)

23. 6. 2010

K poslednímu a nejdůležitějšímu utkání II. třídy jsme zajížděli na hřiště nováčka této soutěže a věděli, že nás nečeká nic jednoduchého. Nastoupili jsme v následující sestavě: TOMÁNEK M., - ONDRÁČEK P. JIČÍNSKÝ D., VRANKA P., MALÍK M.,- ONDRÁČEK M., STEHLÍK M., ČURDA M., VRBKA M., - VRBKA T., PAVELA M. Na střídání připraveni DANIEL Z., KASÁČEK K., MASTNÝ T. Rozhodčím utkání byl nevyzpytatelný p. Čejka.

            Začali jsme zostra a hned v 1.min se ocitá v šanci M. ONDRÁČEK, akce končí rohem bez využití. V 5min v šanci M. PAVELA, vyřešena střelou do golmana, následně M. ČURDA překopává domácí branku. V 6min napřáhne M. VRBKA a domácí golman s problémy vyráží. V 8min zahrává kapitán D. JIČÍNSKÝ rohový kop a k radosti všech želetavských končí balón v domácí síti a vedeme 0:1. V 11min rozehráváme roh nakrátko bez využití. Ve 13min zahrává  trestný kop M. PAVELA, teč a následný roh bez využití. Domácí zahrozí až ve 24min rohovým kopem a náš golman M. TOMÁNEK vytáhne první ze svých bravurních zákroků. Ve 25min poprvé střídáme, ze hry odchází zraněný M. ONDRÁČEK  a na jeho místo nastupuje Z. DANIEL.  V téže minutě dobře vystřelí P. ONDRÁČEK  ale golman jeho střelu kryje. Ve 31min fauluje v našem vápně M. TOMÁNEK a je pískán pokutový kop proti nám. Marek vystihne směr střely, ale balón končí v naši síti – vyrovnáno 1:1. Nedá se nic dělat a musíme znovu zvýšit aktivitu. Ve 33min vypálí z dálky P. VRANKA, golman vyráží na roh, následuje další, ale též s nulovým efektem. Ve 35min se ocitá v dobré příležitosti T. VRBKA, bohužel zakončuje mimo branku. Ve 42min centruje Z. DANIEL a M. VRBKA hlavičkuje mimo branku. V kabině proběhne menší bouře a jde se do druhé půle. Ještě snad ani nebyli všichni na svých místech, když se  M. PAVELA ocitne za domácí obranou a nekompromisně zavěsí vedeme 1:2. A je to nejlepší cesta k postupu. Tlačíme se k domácí brance a chceme dát gólovou pojistku. V 50min rána M. MALÍKA, teč a následný rohový kop posílá M. PAVELA hlavou nad branku. V 51 min postupuje s balonem M. VRBKA a následnou střelou trefuje břevno domácí branky. V 57min vidí za zakopnutí balónu žlutou kartu Z. DANIEL a následně za řeči i M. PAVELA. Pozor na to, do konce utkání je ještě daleko. Domácí se dlouho nemohou probudit a až v 60min zakončují nad naši branku. V 64min se ve vápně dostane k balónu Z. DANIEL a ten končí v síti – vedeme 1:3 a konečně domácím odskakujeme na rozdíl dvou gólů. Aby toho nebylo málo hned v 66min přichází dokonalé K.O.. D. JIČÍNSKÝ pošle po levé straně balón na Z. DANIELA, ten přejde přes obranu a centrem najde volného T. VRBKU a míč se štěstím končí v síti – vedeme 1:4 a je třeba taktickou hrou dovést utkání do vítězného konce. V Myslibořicích panuje domácí želetavská atmosféra díky velkému počtu našich diváků a hlavně také zásluhou bubnu, za což všem patří poděkování. V 71min další dobrý zákrok M. TOMÁNKA. V 72min chybuje vzadu P. VRANKA, ztráta balónu a je sníženo na 2:4, ale nevadí zvedneme hlavy a bojujem dále. V 74min opět vynikne M. TOMÁNEK  následný roh ubráníme. V 75min přichází definitivní pojistka. Sám na branku postupuje Z. DANIEL, domácí zadák jej musí faulovat a vidí červenou kartu. Z následného trestného kopu prostřelí M. VRBKA špatnou domácí zeď – vedeme 2:5. V 81min opět dobře M. TOMÁNEK jež odchytal svůj životní zápas. Dokonce utkání se na hřiště ještě podívá T. MASTNÝ  a K. KASÁČEK, kteří nahrazují M. PAVELU a P. ONDRÁČKA. Na naší střídačce se již připravují vítězná trička a čepice, samozřejmě nechybí ani nějaké ty bublinky, se vším je počítáno, protože jsme našemu týmu absolutně věřili že utkání zvládne!!! Po pozdravu z domácími hráči přichází obrovská radost a následné děkovačky, focení atd. Je to přirozené, neboť se jedná o největší úspěch v dosavadní historii želetavské kopané a ta je více než stoletá! Doma přichází triumfální oslavný průjezd ulicemi Želetavy zakončený na Sokolské zahradě. Přichází proslovy z řad činovníků a hlavně velké a bujaré oslavy, které se táhnou do pozdních nedělních hodin, ale bez toho to nejde a hlavně jsme tam. Od podzimu bude želetavské mužstvo působit v nejnižší krajské soutěži a tou je tzv. 1.B třída. Náš úspěch a práce želetavského klubu je podpořena vítězstvím v okresním poháru LITOVEL CUP a také postupem dorostenců z OP do krajské soutěže. Takový to úspěch  se už nemusí nikdy opakovat.

            Závěrem bych chtěl poděkovat našim hráčům, všem funkcionářům a těm, co pro želetavský fotbal něco dělají, nechci to řešit jmenovitě, abych na někoho neopomenul. Poděkování ještě jednou patří všem želetavským fanouškům, že nás v průběhu celého roku podporovali a podnikali cesty na hřiště soupeřů. Postupem se tyto cesty ještě prodlouží, ale věřím že ani to neodradí a budou zvědavi, jak si naši borci povedou v nové a kvalitnější soutěži.

Děkuji Z. DANIEL

HODNOCENÍ TRENÉRA

MYSLIBOŘICE:

Po jarních rošádách, kdy jsme zpočátku čelu OP vévodili my, poté Stařeč, chvílemi  Rudíkov, znovu Stařeč a po jejím zaváhání v předposledním zápase opět my nastal den D, hodina H, místo konání Myslibořice…..sobota 19. června 2010….16.30 hodin.

K zápasu jsme zajížděli možná v nejsilnější jarní sestavě, po šňůře čtyř vítězství v řadě. K rozhodujícímu zápasu celé sezóny byl již k dispozici po 8 týdnech absence VRANKA, z dorostu uvolněný „jarní žolík“ T. VRBKA. Nadále však mezi zraněnými zůstal Miloš VESELÝ, ŠTORK a KOUNEK. V souběžném dorosteneckém důležitém zápase si plnil povinnosti T. SIMANDL. Už a to neobvykle v domácí kabině bylo zdůrazněno hráčům co nás čeká, jak obtížné to bude a hlavně, že vše mají jen a jen ve svých rukách.

Do první půle jsme nastoupili po kvalitní rozcvičce plně odhodláni, ale i „výrazně nerves“. Vyšel nám i los a to po větru a se slunkem v zádech. Prvních patnáct minut jsme soupeře jasně přehrávali, šli do vedení, nastřelili navíc břevno i tyč. Po nedopískané naprosto jasné penaltě na M. STEHLÍKA a možnému vedení 2:0 jsme těžce znervózněli, začali tahat balony, vázla kombinace a dělali vše co nemohlo vést k úspěchu na velmi malém, hlavně úzkém, avšak kvalitním hřišti. Přišel trest v podobě nedorozumění v obraně a s trochou štěstí proměněné penaltě. Na většině hráčů byla vidět důležitost zápasu. Neproměnili jsme řadu rohů, které jsme zahrávali až příliš stereotypně, nic jsme nevymysleli. I přes nepříliš kvalitní hru jsme si vytvořili mnoho brankových příležitostí, ale díky nervozitě a bojácnosti  kolem velkého čtverce i v něm jsme neskórovali.. góly visely ve vzduchu. Naopak M. TOMÁNEK předvedl reflexivní zákrok proti hlavičce domácích z bezprostřední vzdálenosti.

O přestávce bylo o čem hovořit, hráčům bylo opětovně připomenuto co na soupeře a na tomto hřišti platí, co je do hry třeba vnést, co vše změnit. Důraz byl kladen na disciplínu a nulový komentář k rozhodčím. Nejdůležitější věta, která asi rozhodla byla ve stylu: hrajete posledních 45 minut v této sezoně, máte vše v rukou a tak je třeba na place nechat úplně všechno….vy nechcete postoupit, vy nechcete slavit, podívejte se kolik našich diváků Vás přijelo podpořit!!!

Do druhé půle hráči vlítli jako uragán. Bylo zjevné, že zápas nemíní pustit a za neustálé podpory skvělých želetavských fandů a že jich bylo, doslova koncertovali. Vše načal hned v první minutě kvalitním zpracováním míče za obranu M. PAVELA. Klikou do protipohybu jak brankáři, tak i stoperovi rozvlnil podruhé síť domácí svatyně. Načal tak naší skvělou dvacetiminutovku. Hráči se předháněli v nasazení a po vedení rozdílem dvou branek bylo vidět jak z nich ten „bágl nervozity“ konečně spadl. Bylo se nač dívat, konečně plno akcí dle mých představ. Poté jsme si ještě vybrali zbytečně oddechový čas, když jsme za stavu 4:1 přestali běhat, kombinovali v chůzi a zbytečně chybovali. Soupeř stačil však pouze snížit, další naše, ale i soupeřovy šance zůstali bez využití. Skvěle nás několikrát podržel M. TOMÁNEK a dokonce si stačil pohrát i s mojí srdeční soustavou, když si zahrál biliár s domácím útočníkem a ten mu překvapen naštěstí vrátil do náruče. Bylo to však již za stavu 5:2. Vést o jednu branku, tak jsem možná toto hodnocení už nepsal. Utkání jsme dohráli s barcelonským držení míče, za podpory hlasitých, skvělých diváků, kteří již vyzpěvovali „želetavské fotbalové skladby“ a to jak nové, tak i pamětní. I rozhodčí pochopil, že s tímto zápasem se již nedá nic dělat a ukončil zápas bez jakéhokoliv nastavení a dal „ zelenou našim bezprostředním,  nefalšovaným oslavám“.

Překrásný konec sezony, ve který doufal málokdo. Hráči si i přes některé výpadky postup zaslouží a vybojovali jej přes již několikrát zmiňované jarní problémy od nevídaného počtu zraněných, nepřízni rozhodčích, obdržených ČK. Poté co jim bylo zdůrazněno po výpadku ve druhé půli doma s Blatnicí, že se  takto  o postup nehraje a poté předloženo o co hrají v Dukovanech a zbylých zápasech, jsem na nich a z nich cítil odhodlání hrát a bojovat, až do poslední minuty. Míč je kulatý a potvrdilo se, že to byla správná volba, správné rozhodnutí. Kdo zná okresní fotbalové poměry, tak si musí být zcela jistý tím, že Želetava nebyla pro mnohé žádoucí, aby se stala vítězem OP. Viděli jsme to jak s námi bylo zameteno po incidentu doma s Šebkovicemi…. jak nám byly odřízeny některé jarní zápasy… jak probíhalo a bylo obsazeno poslední naše a stařečské utkání….. to vše nejsou náhody. Dodnes jsem a doufám, že nejenom já, nestrávil naprosto neprofesionální prohlášení nejvyššího muže fotbalového  okresu na adresu Želetavy po zmíněném domácím incidentu  v okresních denících (cituji: za svého působení jsem se s ničím tak závažným co se stalo v Želetavě nesetkal, více budu vědět, až budu mít k nahlédnutí zápis o utkání ze zmíněného zápasu!!!). Tímto prohlášením se stala Želetava pro mnohé tím nejčernějším a nejproblémovějším mužstvem soutěže, kdekdo nás oslovoval „rváči, raubíři…i když skutečnost byla a je úplně jiná. To, že hlavní chyba ve zmíněném zápase byla na naší straně víme a taky víme, že nás to stálo min. 15 tisíc na rozdíl od ostatních a naprosto podobných afér. Dodnes čekáme na omluvu a když se nedostavila, tak o to víc mě hřeje, že jsme odpověděli po svém a na hřišti, omluvu již nepožadujeme:

Naše odpověď zní, ať se to někomu líbí či nelíbí:

DOROST I ÁČKO POSTUP DO KRAJSKÝCH SOUTĚŽÍ….VÍTĚZSVÍ V LITOVEL CUPU ….. UDRŽENÍ BÉČKA V TROJCE….TO VŠE V JEDINÉ SEZONĚ…...TO VŠE S JEN A JEN VLASTNÍMI HRÁČI, ODCHOVANCI….. TO VŠE MĚ A VĚŘÍM ŽE NÁS VŠECHNY MUSÍ MAXIMÁLNĚ HŘÁT…..bez komentáře!!!

Na závěr chci poděkovat všem co za tímto historickým úspěchem želetavské kopané stojí od bývalých hráčů a funkcionářů, přes diváky, sponzory, až k současnému hráčskému kádru a vedení. Nebudu nikoho jmenovat, nerad bych někoho opomenul. Je to dar současných hráčů, funkcionářů,  kteří historický postup do krajských soutěží vybojovali pro Vás všechny, kterým se to i přes všechnu snahu nepodařilo, pro Vás, kteří již bohužel nejste mezi námi a v želetavské kopané jste zapsáni zlatým písmem.

Přeji hráčům mnoho zdaru v pro ně nové, vyšší a kvalitnější soutěži. Postup jste si vybojovali skvělým podzimem a děkuji, že jsem se s Vámi na jaře mohl svést. Pro některé to může být vrchol, mnozí mají i na mnohem více. Věřím že tak, jak jsme oslavili společně s diváky postup, že i v tak hojném počtu se budou odehrávat domácí zápasy v nové soutěži, proti novým soupeřům. Něčím jsem už ve svém fotbalovém a trenérském životě prošel a zcela odpovědně prohlašuji: oba týmy na tuto soutěž mají a s tak kvalitní mládeží, kterou zde trenéři bývalých žáků a nyní dorostu vychovali se není čeho bát!!!

Nejlepší hráči:  ŹELE-JUVE celý tým, diváci……

 

VP